Ve dnech od 30. března do 3. dubna 2015 byla vyslána česká skupinka na filmový workshop v maďarské Budapešti. Filmová dílna s názvem „To be continued…“ byla určená dětem a mládeži z dětských domovů a pěstounských rodin a vznikla jako součást mezinárodního filmového festivalu „Kid´s eye – Dětské oči“, který pořádá maďarská organizace The Kid´s Eye Art Association. Českou skupinku složenou ze čtyř dětí (14 do 18 let) a jedné vedoucí vyslalo Centrum pro pomoc dětem a mládeži, o.p.s. Český Krumlov (CPDM, o.p.s.) na tuto akci již po třetí. Letos poprvé ve spolupráci se sdružením Paventia o.s. Filmové tvorby se dále zúčastnily skupiny z ostatních zemí tzv. Visegrádské čtyřky – Maďarska (Budapešť), Polska (Lodž) a Slovenska (Medzilaborce).
Na následujících řádkách si můžete přečíst vyprávění vedoucí české skupiny Katky Tůmové o účasti na filmovém workshopu.
1.den
Odjezd z vlakového nádraží v Linzi. Cesta vlakem 5 hodin přímo do hlavního města Maďarska Budapešti, kde si nás vyzvedla jedna z organizátorek Lea. Odvezla nás autem do ubytovacího zařízení, kde jsme se již setkali se slovenskou skupinou z dětského domova v Medzilaborcích.
Ubytovali jsme se v dvou až čtyřlůžkových pokojích a začali navazovat kontakty s našimi slovenskými bratiaJ
Někdy po poledni jsme se pěšky přesunuli k nedaleké budově dětského domova, kde se odehrával program - i další dny spojený s natáčením krátkých dětských filmů. První den nás čekaly seznamovací aktivity, abychom se sblížili jak s organizátory projektu tak s jeho účastníky – Maďary, Poláky a Slováky. Informace nám byly předávány většinou v maďarštině, ze které nám do češtiny překládala sympatická překladatelka Jitka - původem Češka žijící už leta v Maďarsku. Případně z anglického jazyka pak já do češtiny, takže komunikace byla mnohdy velmi náročná, ale vždy jsme si porozuměli.
Po celou dobu projektu jsme pracovali v týmech, které byly rozděleny podle národů. S každou skupinou spolupracoval překladatel a dva zkušení filmaři (studenti či již vystudovaní). 1. den jsme připravovali materiál na scénář. Vytvářeli jsme ve skupinách koláže, které měly představovat linii a významné okamžiky (pozitivní i ty negativní) našeho života a měli jsme se zamyslet, které okamžiky bychom chtěli změnit, kdybychom měli tu možnost. Zkušení scénáristé nám pak názorně vysvětlili a ukázali jak se takový scénář vytváří.
Další den jsme pracovali na scénáři samotném za pomoci našich skupinových pomocníků.Inspirací nám byly nejen naše koláže, ale také životní zkušenosti a zážitky. Ačkoliv byla práce velmi náročná, děti fantasticky spolupracovaly, diskutovaly a hýřily nápady. Protože jsme nestihli celý scénář zpracovat za jediná den, pokračovali jsme v jeho utváření i následující dopoledne. Pak jsme mohli vytvořit tzv. story board –obrázkový scénář a začít natáčet.
Večer jsme si zpestřili fotbalovým utkáním Slovensko-Česká republika. Společně s našimi spolubydlícími Slováky padali sázky, který národ vyhraje. My jsme sice prohráli, ale čestně jsme prohru přijali a splnili sázku – zazpívat slovenské skupině slovenskou hymnu. Byli nadšeni, neboť jsme podstatnou část večera hymnu trénovali J
Samotné natáčení bylo velmi zábavné. Zvláště poté, co se někteří z našich účastníků nechali namaskovat u profesionální maskérky. Užili jsme si spoustu legrace, ale také jsme společně s dětmi uznali, že práce herců je dřina. Neustále se opakující scény, únava, vymýšlení rekvizit, „přeřeky“, udržení výrazu v tváři, aniž bychom vybuchli smíchy…to vše jsme (tedy hlavně děti) museli zvládnout a překonat, abychom byli s výsledkem spokojeni. Úžasná spolupráce dětí a filmových tvůrců nechala vzniknout spoustě úsměvných ale i dojemných záběrů, které již čekaly jen na konečné úpravy. Závěrem natáčecího dne byl výběr hudby. Názory na výběr k různým scénám se někdy lišily. Nakonec jsme se ale shodli na několika hudebních ukázkách, které pak náš „střihač“ ještě upravil.
Čtvrtý den jsme měli dle scénáře připravené záběry k sestřihání. Bálint – náš maďarský spolupracovník od filmu – nám ukázal, jak se pracuje v programu na střihání a úpravy filmových záběrů. Pak jsme ho nechali pracovat samotného a vydali se na exkurzi do významného filmového studia pana Kordy i s dalšími týmy. Zde jsme měli možnost shlédnout opravdové filmové kulisy, kde se natáčí filmy i pro Hollywood. Zdejší průvodce nám ukázal, jak se natáčí různé filmové triky. Mohli jsme si na vlastní kůži vyzkoušet, jak funguje například trik se zelenou obrazovkou.
V odpoledních hodinách nás čekala ještě prohlídka budapešťských památek – Parlament, Náměstí Hrdinů, Budapešťský hrad či historické metro.
Poslední večer nám bylo všem smutno, že je náš pobyt v Maďarsku skoro u konce. Zlepšili jsme si náladu krátkou diskotékou v našem ubytovacím zařízení.
Poslední den byl plný dojmů. V sále dětského domova jsme se za přítomnosti i cizích návštěvníků a místní televize účastnili slavnostního zakončení festivalu. Pouštěly se všechny vytvořené filmy, předávaly certifikáty a poděkování. Loučili jsme se s účastníky, organizátory a novými kamarády. Poté, co jsme snědli vynikající tradiční maďarský dort, uronili pár slz, objali se s přáteli, vydali jsme se taxíkem pro naše zavazadla a nechali se odvézt na vlakové nádraží, odkud nám za necelé dvě hodiny odjížděl vlak směr Linz. Předtím jsme ještě stihli utratit poslední forinty za dárečky našim blízkým.
Ve vlaku jsme se společně s dětmi shodli, že se nám pobyt moc líbil. Přinesl nám spousty nových zážitků, nových zkušeností, nových přátelství a spoustu dobré nálady.
Já osobně jsem byla nadšená z toho, jak děti dokázaly spolupracovat, byl na ně spoleh, byla s nimi sranda a dokázali během celého týdne navodit skvělou atmosféru. Byla to super parta a budu na ně moc ráda vzpomínat a těšit se, že se třeba zase při nějaké podobné příležitosti budeme moci setkat.