„TAK, Honzíku, vyčistit zuby a spát!“ „Ach jo… a přečteš mi ještě na dobrou noc pohádku?“ „To víš, že jo. Bylo, nebylo…“ Klasický večerní scénář, který probíhal a stále jistě probíhá v mnoha rodinách s dětmi po celém světě. Čtení pohádek před spaním. Úžasná věc, kterou jsme si, když jsme byli malí, nenechali ujít. Nebo alespoň já ne.
Vyslechnout si příběh plný hrdinských činů, padouchů, krásných princezen a morálních ponaučení a poté se spokojeně odebrat do říše snů a třeba si i o něčem podobném nechat zdát, to bylo moje. Takže ano, rodiče jsem zaměstnával, jak to jen šlo a jen málokdy se mi stalo, že jsem odešel spát bez pohádky.
  Začal jsem se seznamovat s němým Bobšem, červenou Karkulkou, Zlatovláskou, Popelkou se třemi oříšky, se Sněhurkou a jejími sedmi trpasličími přáteli, s Rákosníčkem, Křemílkem a Vochomůrkou, Krtečkem, Jeníčkem a Mařenkou, kteří nedokázali odolat chuti na perníček z chaloupky zlé Ježibaby a s mnoha dalšími…
Čím jsem byl starší, tím bohužel nadšení rodičů ze čtení opadalo. Nevěděli, jakou knihu či příběh by mi ještě dopřáli, jelikož jsem už znal prakticky vše. Stalo se tedy jen párkrát do měsíce, že přinesli domů novou nebo půjčenou knihu a já mohl vyslechnout nové osudy, dosud neznámých hrdinů.
Postupem času jsem se samozřejmě naučil číst a tím bylo všechno ztraceno. „Vždyť už umíš číst, tak si to přečti sám, dneska nemám tolik času.“  To byla nejčastější věta, kterou jsem od rodičů později slýchal. Nezazlívám jim to, měli pravdu. Byl jsem již „dost velkej“ na to, abych si příběhy uměl přečíst sám. Navíc, nakonec jsem stejně došel k poznání, že moji dětští hrdinové mě již nenaplňují a na řadu přichází nové hodnoty.
Teď je řada na mně. Až budu mít jednou já svoje děti, určitě jim budu před spaním také číst příběhy všech těch hrdinů, starších či novodobých, jako i mně o nich četli rodiče, když jsem byl malý. Myslím si, že je to důležité pro dospívání člověka. Jednak se tím rozvíjí dětská fantazie a každý podle mého mínění potřebuje nějakého svého hrdinu nebo vzor, ke kterému vzhlíží a souhlasí s jeho morálními zásadami. A to již od dětství…